close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2007

<zakladni Info>

17. dubna 2007 v 17:52 | Kao a Evii |  !!Uvod!!
Zakladni Informace o Globalnim Oteplovani
Globalni Oteplovani je historicky prvním z řady planetárních problémů. Země se v posledních desetiletích alarmující rychlostí otepluje a většina vědců se domnívá, že příčinou této prudké změny klimatu jsme my lidé na tehle planete. Nejenže je nás, lidi stále více, ale vzrůstá i naše spotřeba a zplodiny unikající do atmosféry mohou být oteplení, jehož důsledky pociťujeme. Pokud se tyto obavy potvrdí, stojí před námi historický úkol přijetí širší zodpovědnosti za život na této planetě. Otázka zachování přírody je pro nás příliš důležitá na to, abychom tuto záležitost nechali pouze na politicích a mocných firmách.

Globalni Otelnovani a nazor pana Klause

17. dubna 2007 v 11:19 | Kao a Evii |  ::Vaclav Klaus::
Prezident Vaclav Klaus, prezident Ceske Republiky rekl" Globalni Oteplovani je FIKCE"
Prezident Václav Klaus a předseda Strany zelených (SZ) Martin Bursík si ostře vyměnili názory na životní prostředí při pondělním semináři Centra pro ekonomiku a politiku pod názvem "Ekologické pravdy a mýty", který se konal v Brně.
19.9. 2006 09:30
BRNO - Podle Klause se problémy životního prostředí vyřeší ekonomickým růstem a s ním stoupajícími požadavky obyvatel na kvalitu života. Na což Bursík kontroval: "Tato debata chce navodit pocit, že je vše v pohodě. Ale takové bezstarostné prostředí existuje jenom v tomto sále."
Podle šéfa zelených je úkolem politiků zahrnout cenu znečišťování do ekonomických nákladů. Popíchl přitom prezidenta, který do Brna přijel vozem Audi A8, zatímco on okctavií na řepkový pohon, čímž zatížil přírodu daleko méně. "Nejsme v socialismu a kdo znečišťuje, by měl platit," podotkl Bursík.
V projevu si rovněž posteskl, že vlivem globálního oteplování ubývá ledovců. "Jako horolezec sám pozoruji, že ledovců v Alpách a Himálajích ubývá," řekl Bursík.

Tři na jednoho

Klaus okomentoval jeho řeč slovy: "Polemizoval bych s každou vaší větou." Příspěvek předsedy SZ označil za klasický příklad, jak se "nemá a nesmí diskutovat o věcných datech". "Globální oteplování způsobené lidmi je nesmyslná fikce," řekl Klaus a dodal: "Dá se naopak předpokládat, že když se oteplí oceán, nad Antarktidou bude více sněžit a masa ledovců naroste," uvedl Klaus.
Doporučil Bursíkovi, aby si z debaty vzal to, že mýtus udržitelného růstu a obnovitelných zdrojů není na vážnou diskuzi.
Bursík odpověděl tím, že mylně očekával, že prezident bude vystupovat v roli moderátora. "Místo toho to bylo tři proti jednomu," zažertoval Bursík směrem k ministru průmyslu a obchodu Martinu Římanovi a publicistovi Ivanu Brezinovi, kteří byli v diskusi na straně prezidenta.
Info: www.novinky.cz

?Cim vsechno vzniklo?

17. dubna 2007 v 11:07 | Kao a Evii |  ?Globalni Oteplovani?

Důsledky jejich přibývání


Jak moc se bude vlivem zesíleného skleníkového efektu oteplovat, není snadné přesně spočítat, ale že průměrná teplota zemského povrchu výrazně stoupne, to je nepochybné. Pokud by dosavadní trend růstu emisí pokračoval, činilo by oteplení koncem příštího století už několik stupňů. Je to tak moc, abychom se nad tím museli vážně zamýšlet? Je to více, než činí výkyvy v posledních tisíciletích. Za jedno či dvě staletí by mohlo být i tepleji, než kdykoliv za poslední milióny let.
Nu což, i když dávno, tak teplo tady už kdysi bylo, proč bychom se toho teď měli bát? Nejde ani tak o to, že postupně bude tepleji, než jak lidstvo pamatuje, ale o to, že teplota celé Země bude stoupat rychleji, než kdykoliv ve čvrtohorách, a možná rychleji, než kdykoliv během existence života. To zřejmě nepřežijí mnohá přírodní společenstva, a citlivě to zasáhne i lidstvo. Pro účely úvah o nutném snížení emisí skleníkových plynů se za hranici, která by rozhodně neměla být překročena, bere nejvyšší přípustné tempo oteplování jedna desetina stupně za desetiletí.
Nejzřejmějším důsledkem ohřívání povrchu Země je stoupání hladiny moří, vinou tání horských ledovců (dnes už velmi nápadného) a teplotního rozpínání ohřívané mořské vody. Již koncem příštího století bude hladina moří výše o desítky centimetrů, ne-li o celý metr. V oblasti, která se tak dostane pod úroveň hladiny, žijí dnes desítky miliónů lidí, a jde často o oblasti nejintenzívněji zemědělsky využívané -- příkladem je delta Nilu.
Dalším důsledkem je celoplanetární změna podnebí. Nelze přesně říci, jaká bude, ale z úvah i modelů vyplývá, že kde je sucho, bude zpravidla ve vegetačním období ještě sušeji, a kde až příliš mnoho srážek, bude pršet ještě více. Zemědělská produkce se tím velmi pravděpodobně sníží.
Silnější ohřívání zemského povrchu dané vyšším obsahem skleníkových plynů přinese i výraznější tlakové rozdíly, což jinak řečeno znamená silnější větry -- nebývalé katastrofy, které nastaly v posledním desetiletí, jsou toho dost možná první vlaštovkou. Některá plochá pobřeží jsou tímto způsobem ohrožena ještě více (a hlavně dříve) než zvýšením průměrné hladiny moře.
Ale cožpak jsou důsledky nadcházejícího oteplení jen negativní? Nebude skvělé, když v zimě tolik neprotopíme? To jistě bude, ale to je taky asi tak všechno. Zato nepříjemných důsledků, jak nás učí zkušenost, bývá u lidských zásahů do koloběhu přírody více, než očekáváme. Zahrávat si s klimatem celé Země je hrou s ohněm, a požár, který nyní zakládáme, se našim potomkům už nemusí podařit uhasit. A i když se to podaří, budou škody nesmírné.


?Co je to, Globalni Oteplovani?

17. dubna 2007 v 11:03 | Kao a Evii |  ?Globalni Oteplovani?

Co je to globální oteplení?

20. 10. 2004
Podnebí na Zemi je velmi závislé na malých příměsích atmosféry, kterým se souhrnně říká skleníkové plyny. Dohromady jich je jen asi tři promile, ale právě jim a v tomto vhodném množství vděčíme za to, že naše planeta je obyvatelná. Skleníkových plynů ale lidskou činností rychle přibývá a podnebí se proto bude nepochybně měnit -- rychleji, než kdykoliv v posledních miliónech let. Jde o nejnebezpečnější a nejosudnější experiment, který lidstvo se svou planetou uskutečňuje.
Největší zásah do prostředí, který lidstvo činí, je obohacování atmosféry oxidem uhličitým. Je to činnost, která je nevyhnutelným průvodním jevem průmyslové revoluce a jako taková nejenže trvá, ale stále se zesiluje. Rozvoj průmyslu, vedoucí až k blahobytu v Evropě a Severní Americe, byl podmíněn využitím fosilních paliv, zprvu uhlí a pak i ropy a zemního plynu. Využitím se zde rozumí spalování, převážně na oxid uhličitý.
Na rozdíl od jiných produktů spalování, považovaných (kromě vodní páry) za škodlivé, se u nás na oxid uhličitý dosud mnohdy pohlíží jako na neškodný. Již z minulého století ale pochází odhad, že stále rostoucí emise oxidu uhličitého povedou nakonec k výrazné změně klimatu, totiž k jeho oteplení. Tehdy šlo jen o zajímavou vědeckou domněnku, dnes jde o realitu, která se markantně projeví už během první poloviny příštího století a začíná se projevovat již dnes.
Jak ono oteplení vzniká? Oxid uhličitý je průhledný pro světlo i většinu infračerveného záření Slunce, jež dodává energii povrchu Země. Neprůhledný je naopak pro velkou část infračerveného záření delších vlnových délek, takového, jímž ,,svítí`` povrch Země. V ustáleném stavu posílá povrch Země zpět k nebi právě tolik energie, kolik jí dostává -- brání-li však zářivému přenosu zpět do vesmíru náhle zvýšená koncentrace oxidu uhličitého, povrch se během staletí postupně ohřeje na vyšší teplotu, až se opět výdej a příjem energie vyrovná.
Oxid uhličitý není jediným plynem, na němž citlivě závisí teplota povrchu Země. Ještě podstatnější je vodní pára, jejíž množství je velmi proměnné dle zeměpisné šířky a ročního období, a důležité jsou i další plyny, jako je metan, oxid dusný či ozón. Všem těmto plynům, obsaženým v ovzduší jen ve stopovém množství, se souhrnně říká skleníkové plyny -- zakrývají povrch Země trochu podobně jako vrstva skla půdu ve skleníku. Díky nim je průměrná teplota zemského povrchu patnáct stupňů, bez nich by byla hluboce záporná.
Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší byla před průmyslovou revolucí necelé tři desetiny promile. Nyní se ale blíží již čtyřem desetinám, a přibývá i dalších skleníkových plynů -- lidskou činností se vytváří či uvolňuje mnoho metanu a nesmírně ,,skleníkově`` účinné jsou i přírodě cizí freony. S růstem teploty přibývá i vodní páry a oblačnosti, což v úhrnu účinek zvýšené koncentrace stabilních skleníkových plynů ještě zesiluje.
infornation: http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=1327

Fotky_GlobalWarming

4. dubna 2007 v 20:34 | Kao a Evii |  ::Foto::

Tani Ledovcu

4. dubna 2007 v 20:07 | Kao a Evii |  ::Tani Ledovcu::
Tani Ledovcu...hrozba svetu!
Nejenom v Grónsku se tání pevninského ledového příkrovu zrychluje. Překvapivě svižným tempem se ztrácí led také na opačné straně světa - v Antarktidě. Britští vědci po pětiletém posuzování výsledků satelitních měření dospěli k závěru, že čtyři hlavní ledovce situované na západě i východě kontinentu ztrácejí svůj objem a mohly by už v tomto století přispět ke katastrofálnímu růstu mořské hladiny. Ústup antarktických ledovců není spojován s vyšší teplotou vzduchu ale s teplejšími mořskými proudy, které pronikají k podloží a urychlují odlamování ledu. Autoři studie upozornili, že pokud bude oteplování oceánů i nadále pokračovat, geografická podoba Země dozná zásadních změn. "Tímto tempem se všechny ledovce rozpustí asi do 150 let," poznamenal glaciolog Duncan Wingham z londýnské University College.
Globalni Oteplovani je jedna z nejhorsich hrozeb ktera se muze stat nasi Zemi. Tani ledovcu se cim dal tim rychleji zrychluje a ledy se postupne roztavaji. Jestly to takhle bude pokracovat dal, male ostrovy, a zeme u pobrezi by mohly za par let vyniknout.